Život nás zavedl k Dětskému lesnímu klubu Vrběnka a komunitní škole Pomněnka a jsem za to moc ráda. Proč?
· Děti jsou hodně času venku na čerstvém vzduchu, vnímají a poznávají přírodu, mají přirozený pohyb.
· Děti a dospělí jsou parťáci. Děti mají svůj platný názor, učí se ho projevit, stejně jako naslouchat ostatním. Podílí se na tvoření pravidel a taky na jejich dodržování. Velký důraz se klade na dobré vztahy. Nemusí všichni se všemi kamarádit, ale měli by se k sobě chovat s respektem.
· Mohou si v učení volit své tempo. Když někomu něco nejde, nevadí, pochopí to později. Když je někdo napřed, vybere si, co se chce naučit navíc. Nevznikají přitom traumata „jedničkáře“ nebo „čtyřkaře“, děti se totiž nedělí na chytré a hloupé – každému přece něco jde a něco nejde.
· Velká část učení je projektová. Děti si vybírají některá témata projektů. Propojují tak jednotlivé předměty, víc chápou souvislosti, učí se zážitkem, bádají, zjišťují informace, pracují ve skupinách, učí se spolupracovat, komunikují, prezentují…
· V Pomněnce se neznámkuje. Důležitá je vnitřní motivace k poznávání světa. Děti se neučí proto, aby nedostaly špatnou známku, ale protože je to baví nebo protože uznávají, že je potřeba se něco naučit. Chyba není špatně. Kdo si může dovolit beze strachu udělat chybu, ten víc objeví. Na hodnocení se podílejí děti (samy průběžně hodnotí, co jim jde a co jim nejde), učitelé i rodiče.
· Pomněnka nás hodně podržela i během lockdownů. Online výuku máme smysluplnou, ne příliš dlouhou, drží u dětí motivaci k učení a potřebné znalosti, ale nezatěžuje rodinu skenováním či dlouhým vyplňováním papírů.
Ze začátku jsme hloubali nad tím, jak je to všechno možné, vzhledem k našim rozdílným zkušenostem z dětství. Ale jde to a je to mnohem přirozenější. Když se dětem dá důvěra, spolu s dobrým pedagogickým vedením (které též na Pomněnce oceňujeme!), dokážou parádní věci. Už teď po pár letech naší dcery v Pomněnce vidím, že získává skvělou výbavu do života.
Ing. Jana Tesařová, vystudovaná ekonomka 🙂